Jste zde: Úvodní stránkaOtázky a odpovědi Zákon zakazující spalování \\\"čehokoliv\\\"v kotli

Zákon zakazující spalování \\\"čehokoliv\\\"v kotli

Téma: ochrana ovzduší

Existuje nějaký zákon, který by zakazoval pálení \\\"čehokoliv\\\" v domácím kotli? Co může město udělat a dělá něco pro životní prostředí?

Vážený pane Pizure, vedená problematika zasahuje do dvou zákonů z oblasti životního prostředí – zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o ochraně ovzduší“ a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o odpadech“. Podle zákona o ochraně ovzduší je každý povinen omezovata předcházet znečišťování ovzduší a snižovat množství jím vypouštěných znečišťujících látek v souladu s ust. § 3 odst. 1 zákona. Tato obecná formulace apeluje na občana a jeho svědomí, ale z hlediska právního předpisu je zcela nevymahatelná. Přesnější povinnosti provozovatelům malých zdrojů znečišťování ovzduší (jakými jsou i kotle umístěné v rodinných domech) stanovuje ust. § 12 zákona o ochraně ovzduší. Pokud bychom vybrali povinnosti, které se vztahují na obyvatele rodinných domů, pak je jejich povinností dodržovat přípustnou tmavost kouře a přípustnou míru obtěžování zápachem a neobtěžovat kouřem a zápachem osoby ve svém okolí a obydlené oblasti. Při porušení této povinnosti se občan dopouští přestupku podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Dále se fyzická osoba, která nepodniká, dopouští přestupku spalováním odpadů. Kontrolou takovéto činnosti je zmocněna Česká inspekce životního prostředí podle § 69 odst. 2, písm. c) zákona o odpadech a může uložit za tento přestupek pokutu až do výše 1 miliónu korun. Prokázání spáchání takového přestupku je velmi problematické z několika důvodů. Prvním z nich je skutečnost, že občan má podle čl. 7 Listiny základních práv a svobod zaručenu nedotknutelnost svého soukromí. Tento fakt komplikuje provádění kontrol u rodinných domů, protože je zcela na majiteli rodinného domu, zda poskytne součinnost a pustí správní orgán na kontrolu kotelny, či nikoliv. Skutečnost, že majitel rodinného domu neumožní správnímu orgánu vstup do kotelny, ale zároveň nesmí být chápano, jako doznání ke spáchání přestupku. Další úskalí představuje metoda hodnocení přípustné tmavosti kouře (podle Ringelmanna). Tato metoda je založena na porovnání tmavosti kouřové vlečky s odpovídajícím stupněm Ringelmannovy stupnice lidským zrakem. Tmavost zbarvení kouřové vlečky přibližně odpovídá koncentraci sazí, popílku a jiných částic. Ringelmannova stupnice se skládá z pěti čtvercových polí. Nejvyšší přípustná tmavost kouře je optická vlastnost kouře vyvolaná pohlcováním světla v kouřové vlečce vystupující z komína a je dodržena, pokud odcházející kouř není tmavší než 2. stupeň Ringelmannovy stupnice. Pokud je přípustná tmavost kouře dodržena, znamená to, že se občan nedopouští přestupku. Vzhledem k tomu, že metoda je vysoce subjektivní a její použití je značně omezené (např. není možné ji použít v zástavbě),

je tento důkaz velmi snadno zpochybnitelný a v případě odvolacího řízení zpravidla neobstojí. Co se týče hodnocení zápachu, zde nemá obec žádné pravomoci, neboť vyhláška, která upravuje problematiku pachových látek se nevztahuje na malé stacionární zdroje. Obec se může pokusit řešit situaci nevhodného vytápění paušálně, tzn. může obecně závaznou vyhláškou (OZV) zakázat některé druhy paliv pro malé spalovací zdroje znečišťování ovzduší v souladu s ust. § 50 odst. 3 písm. b) zákona o ochraně ovzduší. Tento zákaz se ale musí vztahovat pouze na paliva uvedená v příloze č. 11 zákona o ochraně ovzduší, a to jsou: hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly a proplástky. Jedná se o méně kvalitní paliva s vyšším obsahem síry a příměsí dalších látek, které mají při jejich spalování nepříznivý vliv na kvalitu ovzduší. Žádná jiná omezení (např. zákaz spalování jakýchkoliv tuhých opaliv – černého nebo hnědého uhlí apod.), není obec oprávněna vydat, neboť neexistuje zákonné zmocnění a tudíž by se jednalo o protiprávní postup – viz nález Ústavního soudu Pl.ÚS 6/08 – obecně závazná vyhláška města Budyně nad Ohří, kde se pokusili omezit spalování některých tuhých paliv v obci a zakázat instalaci kotlů bez atestu o ekologickém spalování. Podle stanoviska Ústavního soudu ale žádný právní předpis neumožňuje omezovat fyzické ani právnické osoby podobným způsobem. Proto si myslím, že by se tato OZV míjela účinkem, neboť převážná většina domácností používá k vytápění dřevo, nebo hnědé či černé uhlí, které takto zakázat nelze. Výše uvedené překážky ale neznamenají, že by město na danou problematiku rezignovalo. Naopak, aktivně se snaží zvyšovat povědomí občanů o škodlivosti spalování odpadů a pet lahví, viz nedávno zveřejněný článek na internetových stránkách města s názvem „Opravdu chceme dýchat čistý vzduch??“.

V době fungování programu Zelená úsporám aktivně spolupracovali zaměstnanci městského úřadu s občany, poskytovali základní informace o možnostech výměny neekologického zdroje vytápění za nízkoemisní zdroje na biomasu, zprostředkovávali kontakty na územní pracoviště Státního fondu životního prostředí v Ostravě apod. Město Bruntál je také partnerem projektu „Rozvoj environmentálního poradenství EPIC (environmentálních poradenských a informačních center) v Moravskoslezském kraji“, jehož hlavním cílem je právě spolupráce s občany při poskytování informací z oblasti životního prostředí. Občané mají možnost získat bezplatně informace, propagační materiály a mohou se tak sami podílet na zlepšení kvality života ve svém okolí. V rámci tohoto projektu je mimo jiné pořádána také akce „Den bez aut“, kde se snažíme upozorňovat občany na narustající podíl automobilové dopravy na zhoršení kvality ovzduší v našem městě. Jak vidíte, město Bruntál se opravdu snaží udržovat kvalitní životní prostředí pro své občany. V současné tíživé ekonomické situaci je ale velmi obtížné toto poselství naplňovat.